Chvála popovídání si

 „Již dávno jsem si s nikým tak dobře nepopovídal“, řekl mi spolužák, když jsme se po několika letech potkali a po tříhodinovém posezení v příjemné restauraci se loučili. Na mysli mi vytanula obdobná věta, kterou říkal známý mému příteli: „Dlouho jsem si s nikým tak nepopovídal.“ Zvláštní. Je nás tolik, že o sebe skoro zakopáváme a přitom – světe div se – nemáme si s kým popovídat, pokecat, jen tak blábolit, filosofovat, diskutovat, mluvit o ničem a o všem, případně spolu jen mlčet, neboť i to je – a možná ta nejúžasnější - forma komunikace… V době, kdy jsme v civilizovaném světě propojeni mobilními telefony, kdy si mejlujeme, skajpujeme, četujeme a jinak se elektronicky kontaktujeme, v této úžasné době sociálních sítí si přesto mnohdy nemáme s kým popovídat. Sednout si spolu, proti sobě, s pohledem do očí, vnímat toho druhého a být plně a soustředěně vnímáni jím, kdy najednou mizí celý svět a jste jen vy dva, pozorně se posloucháte, reagujete, přisvědčujete, či nesouhlasíte… uzavřeni ve své bublině, která odfiltrovává ruch z ulice i další lidi.


chvála popovídání siZnáte ten pocit, jak se cítíte po opravdu dobrém popovídání osvěženi, obohaceni, plni energie a chuti do života? Je vám lehce, i když jste nevypili ani hlt alkoholu, cítíte se mírně ovíněni, trošku zhuleni a svět je najednou docela příjemné místo k žití.

Čas při dobrém hovoru začíná běžet naprosto jiným tempem a vy s pohledem na hodinky udiveně špitnete: „To už je tolik?“ a s úsměvem na rtech odcházíte za svými povinnostmi a v srdci vás ještě dlouho hřeje příjemný pocit a v duchu si říkáte: „Proč se nevídáme častěji? Vždyť jsme si tak pěkně popovídali.“ A poté spadnete opět do svých zaběhnutých rituálů – práce, rodina a zase práce – a čas letí a po létech si možná vzpomenete, že jste se s někým milým zase nějak dlouho neviděli.

A možná sice máte čas, nejste zavaleni povinnostmi, nechodíte do práce, ale nějak nejsou lidi, kteří by si s vámi chtěli povídat a naopak vy s nimi.

„O čem to píše?“ zeptáte se možná. Přece stačí jen sednout si k počítači, připojit se k nějaké skupině do diskuse, jít na Facebook, či jinou sociální síť, vstoupit do seznamky – a kolik jich je - všude čeká spousta osob, toužících si popovídat. Víte, asi jsem v tomto staromódní. Já chci, potřebuji a vyžaduji osobní kontakt. A přiznávám, chci si vybírat. Neberte to jako diskriminaci, ale je to stará známá věc, že někdo vám prostě tzv. padne do oka, jiný ne. Někdo vás přitahuje jako magnet, ten člověk vás zajímá již od pohledu, gesty, něco kolem sebe šíří, nějak vám voní, je vám milý něčím, co nedokážete identifikovat. Prohodíte pár vět, přitažlivost možná odezní, prostě si nemáte co říct, možná naopak vaše okouzlení tímto člověkem vzroste a vy si povídáte a povídáte a čas plyne… Když chvála popovídání sikomunikujete s někým přes počítač, již mezi sebou máte tu neživou věc, která může být velmi užitečná a prospěšná – vím o čem mluvím, protože mne celý život živí – přesto mi stále vadí, pokud stojí mezi mnou a další lidskou bytostí. Říká se, že slova samotná zprostředkovávají při komunikaci jen asi 7 % informace. Zbytek odečítáme z intonace hlasu, z gest, mimiky, z neverbálních projevů toho druhého. Známe velice dobře, že stejná věta může být myšlena jako pochvala, pošklebek, podpásovka, dokonce urážka. I mezi velmi blízkými lidmi dochází k nedorozumění, přestože se dlouho a snad i dobře znají. Jak potom mohou cizí lidé odhadnout, co dotyčný danými slovy vlastně chtěl vyjádřit! Jak snadno dochází k nedorozumění, jsem již několikrát zažila na vlastní kůži. Vy si vytvoříte - na základě těch neprůkazných a nedostatečných slov – obraz o někom, on zase o vás, ale oba jste ve skutečnosti někým úplně jiným. Pak tam něco zaskřípe a mnohdy již není ani prostor pro vysvětlení.

Proto hlasuji pro vytváření sítí lidských bytostí naživo! Bez prostředníků – počítačů. Povídejme si, sdružujme se, vzájemně se obohacujme laskavým slovem, účastí, bdělým nasloucháním. Darujme si čas, pozornost, úsměv. Nic to nestojí a je to k nezaplacení.

Jana Jarušková

 ZPĚT

A 2015-16

Stanislava Sadovská Klobouk dělá dámu

Oblíbené odkazy

logo SCWF

Vytvoření webu podpořil

Nadační fond Slovak-Czech Women's Fund